Navigace

Obsah

Kostel sv. Leonarda

Kostel sv. LeonardaKostel sv. LeonardaKostel sv. Leonarda

 

Bohoslužby:
 
Po:      7:30 hod.
Út:       7:30 hod.
St:       -
Čt:       16:00 hod.
Pá:      7:30 hod.
So:      7:30 hod.
Ne:      7:30 hod.

 

Kostel, původně mariánský, v 16. stol. Českobratrský, později zasvěcený sv. Leonardovi, ochránci dobytka a vězňů, musel být postaven brzy po založení obce, neboť už v r. 1481 zde na žádost pana Dalčického z Dalčic povolil biskup Jan z Varadína samostatnou duchovní správu. Podle sběrací listiny ze dne 27.6.1651 byl původní kostel už tak chatrný, že občané poslali jistého Jakuba Rozbroje sbírat almužny na nový kostel, který v dnešní podobě byl vystaven v r. 1666. Kostel byl zprvu tak chudý, že se tu kněz neudržel. Později, navštěvován tisíci poutníky k sv. Leonardu, zbohatl z milodarů a prodeje voskových obětin tak, že do Náboženského fondu, zřízeného Josefem II 1784,bylo odtud dovezeno 9144 zl. 45 kr. a farář pak dostával plat 300 zl. Ročně.

Ze starého kostela byl na věž nového kostela zavěšen zvon s letopočtem 1568. Zvon byl za 1. světové války zrekvírován.

 

Vznik pouti a úcty k sv. Leonardovi vysvětluje okolnost, že v tomto kraji široko daleko byl dobytek hlavním živitelem obyvatelstva.

 

O pouti sem chodilo a dosud chodí tisíce lidí až z Hřebečeska, Orlicka a Šumperka, do roku 1941 v procesích. Roku 1941 se tu sešlo tolik lidí tisíc lidí, že Regierungspresident dr. Zippelius z Opavy hlásil pouť říšskému místodržiteli Henleinovi jako demonstraci pod církevním pláštíkem, načež konání pouti bylo zakázáno. Hornostudýnská pouť je starého data, je o ní zmínka v gruntovní knize už z r. 1620.

 

Konventy byly postaveny r. 1734 na ochranu poutníků před nepohodou.

 

Fara v dnešní podobě stojí od r. 1788, stavba stála 1100 zl. Do roku 1971 zde působilo 26 farářů.